Obraz, který tyto výroky vyvolávají

Ano výše uvedené bude pravdou, pokud budeme chápat evoluci vědomí Slovanů tak,

1. Že se jedná o rasu, která byla a je podstatně vyspělejší než ostatní rasy (šedá, černá, žlutá a červená).
2. Že tato poměrně velmi vyspělá Slovanská rasa byla obdobím Noci Svaroga (kaly júgy) pouze zbrzděna ve svém vývoji a přinesla negativní důsledek – rozvoj egoizmu.
3. Že po skončení Noci Svaroga překoná Slovanská rasa především tento egoizmus, vrátí se na původní úroveň rozvoje před Nocí Svaroga a bude plynule pokračovat ve svém vývoji, a to mnohem rychleji, protože bude uvolněna tato brzda Svarogovi Noci.

V pozadí výše uvedených výroků vnímám obraz, který odpovídá mnou výše uvedeným tézím. Postřehl jsem, že si toto myslí poměrně velká část členů Slovanského hnutí, možná, že se jedná o většinu.

Proto považuji tyto myšlenky za velmi významnou a za sebe jsem za ně vděčný.

Mám však podezření, že kdyby tomu tak skutečně bylo, tak pak Univerzum poměrně nesvědomitě připustilo, že lidstvo toto období Noci Svaroga více méně proflákalo pouhým přečkáním této zimy.

Jediný význam by zde byl odpočinek od vývoje a nabrání sil do nové vývojové etapy na Jaře dalšího rozvoje Slovanů. Tento úkol však plní tzv. Praláje, které odpovídají noci po dnu, období mezi smrtí a novým zrozením po období mezi narozením a smrtí, Brahmově noci po jeho dnu.

Na první pohled se jeví i srovnání obou typů čtyřdobí jako těžko srovnatelné:

S čím však je výše uvedená představa o vývoji zcela v rozporu je pravidlo sedmidílných cyklů, které se promítají v životě každého člověka, v dějinném vývoji ras i jednotlivých národů. Cituji tímto R. Steinera a také Jana Maliarika. V tomto jsou zajedno všechny významné nauky, s kterými jsem měl možnost se seznámit.

Tyto sedmidílné cykly jsou obrazem sedmidílného složení vesmíru či přesněji, projeveného Universa.

Pokud bychom výše uvedený obraz o vývoji přijali, tak se bude jednat o ryze Slovanský vesmír, tzn. nejen o Slovanskou rasu a ostatní rasy budou žít zde na Zemi v nějaké jiném vesmíru, což mě nepřipadá logické či reálné.

Rozvoj nepravého sebevědomí, běžně označovaném jako egoizmus nebyl jediným produktem Svarogovi Noci.

Stručně si připomeňme proces vývoje vědomí člověka, předpokládám, že i Slovana, dle Duchovní vědy:

Etapy vývoje vědomí člověka

První etapa – přímé spolužití s duchovními světy

Někdy uprostřed Lemurského období, získává člověk fyzický předpoklad pro sebeuvědomění, či přijetí Já.

V této době a zřejmě až do cca poloviny období Atlanského je spoluúčastem života duchovních světu ve snové části spánku. Je velice úzce spojen se životem elementárních bytosti, což se projevuje jeho vazbou či spíše připoutaností k lokalitě, ve které se narodil.

Druhá etapa – přímé spolužití s duchovními vůdci lidstva

Se vzestupem či rozvojem schopnosti člověka myslet, ztrácí či se mu zmenšuje schopnost dřívějšího přímého vnímání duchovních světů. Napojení na vyšší já se děje prostřednictvím duchovně vyspělejších bytostí, tzv. Božských bytostí. Dle zápisů vytesaných do sloupů staveb je období vedení lidstva „božskými“ bytostmi. Datováno až do doby cca 8000 let př.n.l.

Je třeba tyto údaje porovnat s informacemi ze Slovanských véd, do kdy vedl lidstvo sám osobně např. Perun.

Třetí etapa – napojení na duchovní světy přes duchovní vůdce rodu

Toto napojení bylo velmi silné ještě v období začátku našeho letopočtu. Člověk v této době měl paměť historie svého rodu. Dnes bychom řekli, že měl jasnovidnou schopnost vnímat duchovní bytosti svých předků a vidět obrazy událostí, které jeho předci prožili. Člen rodu se před cizincem neoznačil svým vlastním jménem, které určitě také měl, ale označil se názvem svého rodu či kmene. Jeho vnímání sebe sama bylo, že je neoddělitelnou části svého rodu a celek, osobnost reprezentuje rod či kmen.

Čtvrtá etapa – napojení na „Matrix“

Další vývoj lidstva, ovlivněný vedením lidstva globálním prediktorem, především prostřednictvím církví a později vědy, mezirasovému křížení díky otroctví a válkám vedl k rozvazování rodinných vazeb a k individualizaci jednotlivce. Dnes jsou rodinné vazby na Západě téměř nulové a směrem na východ zesiluje jejich uchování.

Pátá etapa – napojení na vlastní Átma

Začátek této etapy je možno vidět v začátku období duše vědomé (cca 14 století našeho letopočtu. Tento začátek je reprezentován Janem Husem). Dalším vlivem, který umožňuje toto napojení je konec Svarogovi Noci a tím i kosmickým vlivem, který znovu otevírá člověku schopnost přímého vnímání duchovních světů. Svoje nepravé sebevědomí by měl v této vývojové etapě přeměnit na sebevědomí pravé, díky sebepoznání, které mu umožňuje tato nová doba.

Závěr

Z výše popsaných vývojových etap je vidět, že egoizmus byl jen jeden z cílů, kterého lidstvo dosáhlo vlivem prožití Kaly jugy.

Pokud bychom chtěli významu období Svarogovi Noci více porozumět, bylo by třeba si podrobně promítnout sedmidílný cyklus do této doby.

Také je třeba si promítnou proces vývoje vztahu elity a davu, včetně způsobů řízení společnosti, jak v Žido-křesťanských oblastech, tak i v Tartarii. Několik myšlenek k tomuto tématu jsem napsal na základě přečtení prvního dílu Bystvoru. Článek má název: „Vítězný pochod“.